Steyr SSG 08, ráže .308 WIN

 

Aktualizace článku na úvod: tři měsíce po dopsání článku jsem vyzkoušel jinou laboraci nábojů (důvodem bylo, že mi došly náboje, které jsem si dovezl z USA). Vyzkoušel jsem o 1 grain lehčí střelu od jiného výrobce a nastal pomalu zázrak. Na konec fotogalerie jsem přidal nástřelky s novými náboji. Vyzkoušeno na 250 metrů - 5 ran sosutřel 0,2 MOA, 3-střel do jedné díry a 9 ran do červeného středu siluety o 5 cm, desátá rána byla mířená na hlavu. Už tak úplně vždy neplatí, co píšu níže, že se Sako TRG 42 nastřílím lépe. Jednak jsem za dobu covidu střílel především se Steyrem a pak nové náboje přesnost zlepšily neskutečně. Pravdou ale zůstává, že s rostoucí vzdáleností a sílícím větrem nad 500 metrů mají obě mé pušky Sako TRG v magnumové ráži stále navrch. S ráží .308 win mne tak baví střílet nejvíce na 250 a 500 metrů, i když puška je schopna zasahovat i na kilometr, viz fotogalerie.

 

Odstřelovací pušky od společnosti Steyr mám dvě. Pušku HS .50 M1 v ráži .50 BMG a pušku SSG 08 v ráži .308 Win. Obě spojuje ta chrakateristika, že je mám už dlouho a tak mohu hodnotit. Kvalita zpracování je u obou zbraní na velmi vysoké úrovni, ani u jedné jsem nikdy neměl problém se spolehlivostí, že by některá z nich nevystřelila náboj. Puška SSG .08 střílí také stabilně velmi přesně. Přesnost antimateriálové pušky HS .50 M1 v ráži BMG je díky monolitickým střelám výborná do 500 metrů, následně narůstá rozptyl zásahů. V budoucnu budu testovat náboje Hornady .50 BMG se střelou A-MAX, kde očekávám zvýšení přesnosti i na dlouhé vzdálenosti. Ale zpět k SSG 08 .308 Win - sice s ní nedosahuji takové přesnosti jako u Sako TRG 42, ale to je způsobeno třemi faktory. Jednak mi Sako sedí o trochu víc (do Saka jsem se zamiloval hned od první rány). Za druhé z důvodu zvolené ráže, .308 Win je oproti .338 LM mnohem více náchylná na povětrnostní podmínky při střelbě na vzdálenost 250 metrů, kde jsem schopen zbraně porovnávat. U ráže .338 LM u Sako TRG 42 stačí tak maximálně jeden klik stranové korekce puškohledu na vítr na 250 metrů při "síle orkánu". A za třetí, v neposlední řadě má Sako mnohem lepší puškohled Kahles, který byl ale adekvátně také mnohem dražší než ten u SSG 08. U Sako TRG mám milirádionovou osnovu puškohledu SKMR v první fokální rovině, u pušky Steyr mám více sportovně zaměřený puškohled Leupold ve druhé fokální rovině s osnovou nitkového kříže a klikáním v MOA. Což má za následekale i to, že se se Steyrem mnohem lépe trefuji malé terče jako jsou golfové míčky nebo malé plíšky. Takže se dá spíše říci, že se Sako TRG mám lepší soustřely, dokáži nastřílet tak, že se zásahy na 250 metrů dotýkají. To se Steyrem nedokážu, ale soustřely do 5 centimetrů na stejnou čtvrtkilometrovou vzdálenost nebývají problém ani za větrného počasí. Pušku Steyr SSG 08 používám nejčastěji na trénink na střední vzdálenost, právě na střelbu na 250 metrů. Cena střeliva je snesitelnější než u .338 LM (přibližně 60kč za ránu .308 win / 200Kč za ránu .338 lm, oboje HPBT střely, které si sám dovážím z USA) a u ráže .308 win je potřeba korigovat na vítr a atmosférické podmínky, což je pro trénink dobré. Ve fotogalerii je vyfocen aktuálně nastřílený terč, kdy téměř všechny zásahy na 250 metrů s nárazovým větrem dosahující 10 m/s jsou umístěny v červeném středu terče (siluety). Efektem, který se také u této ráže .308 win vyskytuje je posun zásahů při horké hlavni v letních dnech. Nedochází pouze k deformaci obrazu z důvodu vlnění vzduchu před puškohledem, ale i k posunu bodu zásahů z důvodu ohybu hlavně vlivem zahřátí. Za ta léta mám již vypozorováno, o kolik přesně musím změnit záměrný bod. Tento efekt není u ráže .338 lm tak výrazný. Zpětný ráz je pro mne jako milovníka velkých ráží díky úsťové brzdě a odpružené bodce v podstatě neznatelný. Pušce vděčím za rozvoj svých střeleckých dovedností, na střední vzdálenosti do 500 metrů jsem s ní vystřílel tisíce a tisíce ran. V trezoru mám už jen samé super zbraně, se kterými střílím rád, což je případ i Steyr SSG 08. Na pušku bych nedal dopustit. Vzal jsem ji vyzkoušet i na 1 kilometr. Na ocelovém gongu zásahy spíše jen poškrábaly barvu (viz fotogalerie), ale úspěšnost zásahů byla velmi vysoká. Je potřeba ale říci, že jsem ji vyzkoušel 30 ran před západem slunce téměř za bezvětří. Už samotné korekce na propad střely se na takto dlouhou vzdálenost díky zvolenému puškohledu prováděly mnohem hůře. Propad střely mezi nastřelenou vzdáleností 250 metrů a jedním kilometrem byl u střely HPBT o váze 168 grs necelých 12 metrů. Efektivní použití zbraně vidím vzhledem ke zvolené ráži tak do vzdálenosti 600 metrů, kdy energie střely je 1327 J a rychlost střely v 600 metrech je 494 m/s. Při výstřelu je energie E0=3554 J a rychlost střely v0=808 m/s. Na kilometru je již energie pouze 675 J a rychlost je lehce nadzvuková, 352 m/s. Pro porovnání náboj 9mm Luger od SB FMJ 115 grs má E0=570 J. Odchylku a následnou korekci na vítr jsem neměl možnost ověřit, ale vychází dle balistických tabulek pro výše uvedenou střelu ve vzdálenosti jednoho kilometru na 0,61 metru při rychlosti větru 1 m/s, což není málo. Zbraň mne na výstavě IWA při prvním setkání s ní kromě drsného bojového vzhledu okamžitě zaujala svou spouští, první moje reakce byla "ta spoušť je prostě božská". Dvoustupňová, s krátkým namáčknutím, precizním hladkým chodem a jasně definovaným bodem výstřelu. Tuto spoušť lze oprávněně hodnotit jako jednu z nejlepších v celosvětovém měřítku. Paradoxně jediný problém, který jsem u pušky zaznamenal byla spoušť a to hned v samotném počátku, kdy jsem ji zakoupil. Spoušť byla zajištěna proti povolení a nastavena na hodnotu 1,6 kg. Odpor spoušťě jsem nově nastavil na nižší hodnotu 1,25 kg a po pár ranách byla hodnota postupně jiná, mnohem nižší. Zjistil jsem, že šroubek pro regulaci odporu byl zajištěn od výrobce oprávněně, postupně se po mém přenastavení uvolňoval. Zalepil jsem ho lepidlem na závity a problém na vždy vymizel, hodnota odporu spouště je trvale neměnná. Je pravda, že mi ještě prasknul úderník, ale to byla moje chyba při opakovaném zmáčknutí spouště bez náboje v komoře. Nový úderník přišel z Rakouska během dvou týdnů, respektive úderníky přišly tři, ale další dva už jsem také nikdy nevyužil. Lze jen konstatovat na základě této praktické zkušenosti, že dostupnost náhradních dílů je u pušek Steyr dobrá. Jediným konstrukčním drobným nedostatkem je dle mého názoru fixování lícnice pažby. Zhruba po 100 ranách se lícnice uvolní a spadne do nulové polohy. Opět by byla možnost fixace lepidlem, ale já jsem ji vždy po každém střílení zvyklý dotáhnout. Obecně je ale hodnocení zbraně takové, že po těch letech užívání a množství ran vypadá stále jako nová z výroby, nikde není ošoupaná nebo odřená, což svědčí o kvalitě povrchových úprav a hlavěň neztrácí na přesnosti. Kdybych si mohl mohl vybrat jednu zbraň, ke které mám 100% důvěru, že vždy vystřelí a zasáhne, tak to bude právě Steyr SSG 08. Až tak jsme se za ta léta zžili a takovou v ní mám důvěru. 

Z hlediska historie je SSG 08 následovníkem a výsledkem dalšího vývoje pušky SSG 04, kdy samotný Steyr uvádí, že na jejím vývoji měla podíl rakosuká protiteroristická jednotka EKO Kobra. Zjevně dobrý oddíl:) Puška se kromě .308 win vyrábí také v rážích .243 win, 300 win mag a 338 lm. Výrobce ji ve svých propagačních materiálech definuje jako vysoce přesnou opakovací pušku s odnímatelným zásobníkem a vysoko pevnostní hliníkovou pažbou. Těžká hlaveň se pro ráži .308 win vyrábí ve dvou délkách 508 mm (20´´) a 600 mm (23,6´´), já dsiponuji delším provdením. Je vyráběna kováním za studena a je volně plovoucí po celé své délce. Na svém konci je již výrobcem osazena úsťovou brzdou. Spoušť je precizní, dvoustupňová a přesně víte, kdy zbraň vystřelí. Těžko se jí bude hledat konkurence. Závěr je válcový odsuvný, chod je až sametově hladký, otevírá se pod úhlem 70^o a má 4 uzamykací ozuby. Mechanismus závěru chránící střelce v případě defektu označuje výrobce pod zkratkou SBS (Safe Bolt Sytem). Pušku mám v celo černém matném provedení, vyrábí se také ve dvou kamuflážních zbarveních. Již od výrobce je velmi dobře vybavena sklopnou pažbou, kvalitní odnímatelnou a sklápěcí dvojnožkou Versapod a třetí stavitelnou nohou v zadní části pažby (monopodem). A to se dvěma možnostmi nastavení. Hrubé nastavení se provádí pomocí tlačítka, jemné nastavení pomocí otáčení. Pažba je vyrobena z vysoce pevnostní hliníkové slitiny, má stranově i výškově stavitelnou lícnici s ryskami a číslováním pro opětovné nastavení, která se dá i vyosit a také odpruženou, výškově stavitelnou botku. Botka se dá také prodloužit pomocí vložek (spacerů). Předpažbí je ventilované z důvodu odvodu tepla po výstřelu. Na vrchní straně pouzdra závěru a obou stranách pažby je puška vybavena lištami Picatinny pro upnutí optického zaměřovače a dalšího příslušenství. Boční lišty jsou kratší a jejich poloha je stavitelná pomocí šroubů. Ze spodní strany je předpažbí opatřeno lištou UIT pro upnutí dalšího příslušenství. Odnímatelný zásobník je plastový, dvouřadý a v případě ráže .308 win je na 10 ran. Puška je vybavena pistolovou rukojetí s výměnnými hřbety pro zlepšení ergonomie úchopu a třípolohovou pojistkou, která je ovládaná kolečkem. První poloha pro střelbu je označena červenou tečkou. V druhé poloze je vyřazen z činnosti spoušťový mechanismus, ale závěr se může v pouzdře pohybovat. Třetí poloha uzamkne závěr, tak aby se nemohl pohybovat a uzamkne úderník i spoušťový mechanismus, klika závěru může být v této poloze přitlačena k pažbě (dle materiálů výrobce pro bezpečný transport zbraně s nábojem v komoře). Vyzdvihl bych vysokou odolnost povrchových úprav zbraně. Zbraň jsem opatřil jako obvykle montáží Spuhr a puškohledem Leupold VX3-i 6,5-20 x 50 mm, se záměrnou osnovou nitkový kříž ve druhé fokální rovině a klikáním 1/4 MOA. Puškohled je vyabven stavitelnou paralaxou.