Steyr M.12 Bavorsko

Země původu: Rakousko-Uhersko, Bavorsko                                                                                                                 
Ráže:    9mm Steyr (9x23mm)
Kapacita schránky: 8 nábojů, nabíjená pomocí nábojového pásku
Typ zbraně: samonabíjecí, závěr uzamčen pomocí otáčející (a posouvající) se hlavně
Výrobce: Štýrská zbrojovka (Waffenfabrik Steyr)
Další výrobci: Mauser - pouze výroba hlavní pro náboj 9mm Parabellum, nikoliv celé zbraně
Sériové číslo: 11042 hlaveň, závěr, tělo pistole
Rok výroby:    1918
Počet vyrobených kusů a roky výroby: celkem 16.000 ks ve dvou kontraktech z let 1916 a 1918
Hmotnost: 0,96 kg
Celková délka:                          216 mm
Hlaveň:  délka 128 mm, 4-drážkový pravotočivý vývrt
Značení zbraně:                                                                                 na levé straně závěru vzadu STEYR 1918 (označení výrobce a roku výroby). Sériové výrobní číslo na závěru a těle pistole, taktéž na levé straně zbraně
Rok pořízení zbraně: 2018
Pořizovací cena zbraně: 149.126 Kč                                                                                                                              

 

Zajímavosti o zbrani

Pistole pochází ze druhého kontraktu z roku 1918. První kontrakt z roku 1916 zněl na 10.000 kusů rakousko-uherských pistolí M.12 (v.č. v rozsahu 1-10.000, značení závěrů STEYR 1916), druhý kontrakt z roku 1918 na 6.000 kusů těchto pistolí (v.č. v rozsahu 10.001-16.000, značení závěrů STEYR 1918). Navzdory spokojenosti bavorské armády s těmito pistolemi žádný další kontrakt realizován nebyl a to z důvodu konce první světové války. Značení zbraní je totožné s rakousko-uherskými armádními zbraněmi Steyr M.12 a to včetně rakousko-uherských přejímacích značek (v případě mé zbraně Wn orel 18, bavorská armáda svou vlastní přejímku nerealizovala). Jedinou odlišností zůstává sériové výrobní číslo, které je narozdíl od rakousko-uherských zbraní bez doplňkového písmena. Takže vlastně jedinou indícií pro identifikaci pistolí vyrobených pro bavorskou armádu (pokud není na přední straně lučíku vyražena pruská orlice, což má jen minimum zbraní a nemá ji ani ta moje) zůstává právě sériové výrobní číslo bez doplňkového písmena. Podrobnou historii pistole M.12 a její značení mám popsané na svém webu zde. Pro úplnost ještě uvádím, že i tyto zbraně byly osazovány mauserovskými hlavněmi 9mm Luger z roku 1940. Zbraně vyráběné pro bavorskou armádu jsou dost vzácné, čemuž také odpovídá pořizovací cena a to včetně příslušenství.

Splolečně se zbraní jsem zakoupil také 41 kusů nábojů 9mm Steyr, nábojové pásky a bavorské opaskové pouzdro. Náboje jsou dochovány originální, v původním balení a to celkem ve třech papírových krabičkách. Dvě krabičky jsou kompletní (v každé krabičce je celkem 16 nábojů na dvou nábojových páscích), jedna krabička je neúplaná (na jednom pásku je 8 nábojů, na druhém pouze náboj jeden). Jeden nábojový pásek mám navíc. Výrobcem nábojů byla společnost Sellier Bellot a právě tento výrobce byl dodavatelem nábojů pro bavorskou armádu. Náboje jsou na krabičkách oficiálně značeny jako "9m/m M.12 scharfe Pistolenpatronen (System Steyr.)". Jak uvádím v sekci o rakousko-uherské armádní pistoli, společnost Sellier Bellot tyto náboje nejen vyráběla, ale také se postarala o jejich vývoj. Dalším výrobcem náboje pro rakousko-uherskou armádu v období první světové války byla společnost Hirtenberger Patronen fabrik, pro civilní trh byl náboj vyráběn též muničkou Roth. Co se týká nábojových pásků, všechny jsou originální, výrobcem byla též společnost Sellier Bellot (všechny pásky jsou značeny logem "SB" v oválu, viz fotogalerie). Stejně jako náboje, tak i nábojové pásky vyráběla také společnost Hirtenberger Patronenfabrik. Tohoto pásku vlastním celkem 1 kus, zakoupil jsem ho společně s pistolí 9mm P12 (Ö) a v sekci o této zbrani ho mám nafocen, včetně porovnání s páskem československé výroby 7,62mm Tokarev. Opaskové pouzdro je původní, kožené, hnědé barvy a vyznačuje se dvěma kapsami pod chlopní na pásky s náboji. Zajímavostí je, že bavorská armáda nepoužívala pouzdra rakousko-uherská, ale zadala sí výrobu vlastních pouzder, zcela nápadně připomínající pouzdra pro chilskou armádu.