Jde o velmi raritní revolver vyráběný firmou Nagant pro brazilské ozbrojené složky - námořnictvo a kavalérii, nejčastěji označovaný jako "jihoamerický nagant". Tento námořnický model má sériové číslo 139 a je opatřen nápisem "MARINHA DOS E.U. DO BRAZIL". Jedná se o originální sčíslovanou zbraň s originální povrchovou úpravou. Tyto revolvery byly také vyráběny/kopírovány německou firmou Simon&Co. Suhl v poniklované verzi pro civilní trh. Revolvery sytému nagant jsou konstrukcí brtarů Leona a Emila Nagantových z belgického Lutychu. Revolvery Nagant byly velmi oblíbené a rozšířily se do výzbroje celé řady zemí jako byla například právě Belgie (modely 1878, 1883,1886), Lucembursko (model 1884), Švédsko (model 1887), Norsko (model 1893), Srbsko (model 1891), Polsko (wz. 30), Řecko (model 1895). Největší slávu však těmto revolverům přinesla adopce modelu 1895 (označovaný též jako tříčárkový) císařským Ruskem, jako náhrada již zastaralého revolveru Smith&Wesson ráže .44. Za zmínku stojí, že původní belgické revolvery se vyráběly v ráží 9mm a revolver pro Rusko M1895 byl vyráběn v ráži 7,62mm. 

Revolvery Nagant byly ale také vyráběny pro jižní Ameriku a byly komorovány v rážích .44 Nagant (11,2x20R) pro Brazílii a .440 Nagant (11,2x22R) pro Argentinu. Je nesporné, že mezi celou skupinou revolverů vyráběných společností Nagant pro různé země, jsou jihoamerické revolvery právě ty, o kterých je dochované do dnešní doby nejmenší množství informací. Není znám přesný počet vyrobených kusů a ani přesný rok výroby. Lze však usuzovat, že konkrétně tento můj revolver pro brazilské námořnictvo byl vyroben maximálně do roku 1893. A to podle belgické ověřovací značky (Liege), která se na těchto ojediněle dochovaných kusech revolverů na otočných válcích vyskytuje, jelikož tento typ přejímací značky nebyl již po roce 1893 používán. 

V roce 1883 se brazilská vláda rozhodla nakoupit 3.000 kůsů nových revolverů a rozhodla se pro německý revolver model 1878 "Zig-zag", též označovaný jako C78 (Consktruktion 1878). Revolver vyráběla firma Mauser v Obendorfu na konci 19. století a šlo o první německý sériově vyráběný revolver na moderní náboj se středovým nábojem a mosaznou nábojnicí. Byl to šestiranný SA revolver s typickými drážkami na válci, podle kterých je nazýván "Zig-Zag". Zároveň se jednalo o první konstrukci krátké ruční palné zbraně Paula Mausera. Avšak zástupce Brizílie, důstojník pověřený nákupem revolverů v Evropě si udělal vlastní průzkum a jednostranně se rozhodl nakoupit revolvery Nagant namísto Mauserů. Což v Brazílii způsobilo značný skandál, ale se zpětným ohlédnutím se jednalo o správné rozhodnutí a Brazílie se rozhodla pro další nákup těchto revolverů o několik let později. Rozhodně stojí za to se pozastavit nad volbou ráže, přičemž se nejedná o nic jiného než náboj .44 Henry se středovým zápalem. Toto provedení .44 Henry se středovým zápalem vzniklo na počátku 70. let 19. století na základě obliby stejného náboje s okrajovým zápalem. Brazílie v té době disponovala značným množstvím Winchester 1866. A měla tyto pušky v oblibě natolik, že se je rozhodla znovu nakoupit i v roce 1891, kdy už byl na trhu nový model zbraně Winchester model 1873. Logickou snahou Brazilců bylo sjednotit typ použitého náboje pro pušku i revolver. Dle atlasu nábojů do ručních palných zbraní byl náboj .44 Nagant vyráběn francouzskou firmou Société Francaise des Munition a britskou firmou Eley Brothers. Olověná střela s "plochou špičkou" měla mít hmotnost 14,3g a počáteční rychlost 210 m/s. Můj revolver SA/DA pochází z pozdějšho kontraktu na dodávku z roku 1892, počet dodaných kusů z tohoto kontraktu není přesně znám. Původní 3.000 kusů revolverů z roku 1883 byly pouze jednočinné. Revolvery z druhé dodávky z roku 1892 byly již dvojčinné. Nízké sériové výrobní číslo 139 naznačuje, že druhá výrobní série měla vlastní číselnou řadu. Jednočinné revolvery do dnešní doby pravděpodobně dochovány nejsou, protože byly postupně upravovány na dvojčinný mechanismus. Revolvery ze druhé dodávky mají na levé straně rámu vyraženu značku GB v oválu (Government of Brazil) a jedná se pravděpodobně o značku přejímací. Tato značka se liší od původních SA revoverů, které nemají značku GB, ale IB (Imperial of Brazil), odkazující na dřívější monarchii (změna z monarchie na republiku proběhla v Brazílii v roce 1889). Na levé straně rámu se také vyskytuje označení výrobce "BREVENT NAGANT" a označení námořního modelu "MARINHA DOS E.U. DO BRAZIL". Armádní modely žádné specifické označení nemají, pouze přejímací značku GB. Předpoklad celkově vyrobených revolverů v obou kontraktech nepřesahuje 6.000 kusů, kdy tato informace se opírá o aktuální součet skladoých zásob revolverů ve vojenském skladě v Rio de Janeu z roku 1899 (po ukončení obou kontraktů na dodávky) a to ve výši 5.668 revolverů. Tyto revolvery zažily nesmírně dlouhou službu, kdy byly až v roce 1937 oficiálně nahrazeny revolverem model Smith&Wesson 1917 v ráži .45ACP, který mám také ve své sbírce. Objevují se však i zmínky o službě těchto revolverů v některých jednotkách brazilské policie až do 50. let 20. století a také o překomorovávání na ráži .45 ACP po vzoru modelu 1917.

Zbraň je designově velmi podobná belgickým vzorům nagantu 1878 a 1886. Jou zde však zjevné rozdíly, mezi ty nejvýznamnější patří následující. Jihoamerický nagant má díky zvolené ráži tlustší a delší hlaveň, větší průměr otočného válce, válec je hladký a v zadní části nemá osazení, tyčka pro vytahování nábojnic z otočného válce má delší úchopovou plochu (válcovou s vroubkováním), která je podobná švédskému modelu. Uzamykací systém tyčky je také rozdílný. Nemá průběžnou drážku po celé délce tyčky jako je tomu u modelu 1878/1886, ale obvodovou drážku v prostředku tyčky. V tabulce je uvedeno porovnání základních charakteristik brazilského a belgického revolveru nagant.